Ze stínů Banánovníku

Ze stínů Banánovníku: Může být esportová organizace v profitu?

Ze stínů Banánovníku: Může být esportová organizace v profitu?
12. 1. 2022
  |  

ZE STÍNŮ BANÁNOVNÍKU | Úvodní slova v každé sérii, která má za cíl být dlouhodobá a pravidelná by měla být směřována k představení myšlenky a případného autora. Proč vůbec tento prapodivný název? Fanoušci domácího esportu si jistě odvodí, že se tyto příspěvky konají z pera (rozumějte “klávesnice”) jednoho lokálního komentátora, kterému byla svěřena důvěra glosovat nejrůznější témata a dění nejen u nás, ale v celém esport světě. Podle čeho se témata budou vybírat? Podle mého vlastního uvážení, dokud Wango neřekne jinak.

Dost však prázdných vět, ponořme se hned do prvního příspěvku, jenž se věnuje čemu jinému než tomu, co ovlivňuje chod trhu, relativní úspěšnosti lidí a firem, a co také v mnohých případech vede v mezilidských vztazích k záhubě. Ano, řeč bude o penězích, respektive o financování esport organizací.

Ten důvod zamyslet se nad tímto tématem jsem získal pár dní zpět, kdy jsem si při lustrování Twitteru přečetl informaci o investici, která zamíří do francouzské organizace Vitality ve výši 50 milionů euro. EURO! To je více než jedna miliarda korun. Tuhle částku mimochodem utratí během následujících tří let za všechny členy týmu. Brigáda slušná. Přivedlo mě to však k zamyšlení, jak zdravě na tom mohou být jednotlivé esport organizace.
První vydání Ze stínů Banánovníku od Jiřího "Bananides" Johanidese | Zdroj fotografie: Koláž Sazka Esport/Twitter @G2Esports
Nedávno se objevila zpráva informující o výdělečném roku značky Virtus.pro, které se tento finanční standard mnohých firem (myšleno mimo esport) povedl poprvé od roku 2003, kdy bylo toto silné esport jméno založeno. Jak (de)motivující to vůbec musí být pro veškeré manažery, investory, sponzory a bafuňáře, když každý rok sbíráte úspěchy, jste jednou z renomovaných značek esport světa a přesto rok co rok končíte v červených číslech? A nesdílí tento osud náhodou více značek?

Přestože srovnávání těchto dvou světů nedává vždy smysl, pojďme se podívat na příjmy sportovních týmů, například z NFL či NHL. Pomineme-li prodej merchandise, který je jistě sdílený mezi oběma světy, jsou to především televizní dohody a práva, která činí masivní příjmy pro tyto celky. A ano, esport televizi nepotřebuje, spíše naopak, nicméně tady máme jeden veliký rozdíl.  
Zatímco frančízovaná liga LEC si svá vysílání dělá sama na platformě Twitch, kde může generovat určitý zisk ze subscriberů, reklam a dalších, týmy reprezentující se v nejvyšší evropské soutěži z těchto částek nemají vůbec nic. Loňská dotace na celou LEC sezónu činila 400 tisíc euro. K radosti českých fanoušků si MAD Lions tedy v roce 2021 odnesli na prizemoney dvě pětiny této sumy, ovšem ve světě League of Legends nebylo prizemoney nikdy to rozhodující. Nemluvě o tom, že určitá část těchto peněz by měla jít přímo hráčům, přestože záleží na smluvních podmínkách jednotlivých organizací. V LoL se hraje se na určitou prestiž, elitářství a smetánku. Je to však dlouhodobě udržitelné bez větších finančních injekcí třetích stran jako v případě Vitality? Nově příchozí BDS (neplést s BTS prosím) zaplatili loučícím se Schalke 04 Esports v přepočtu téměř 700 milionů korun, aby se do nejvyšší evropské soutěže mohli připojit. Návratnost této částky je dle mého úsudku v nedohlednu na dalších třeba 10 let. Možná i více. A do toho připočtěme platy hráčů, manažerů, back office zaměstnanců, kteří rozhodně nebudou pracovat za minimální možnou mzdu.

Esport týmy nemají ani příjmy ze vstupenek na stadion, což jistě také v průběhu sezony nejsou zanedbatelné částky. Na druhou stranu nemusí platit žádnou údržbu daných prostor, takže tento argument je pro mě osobně spíše nedůležitý, byť to nějakou korunku navíc určitě hodit může. Velké sumy produkují někdy týmy také z prodeje hráčů. Připomeňme přestup jednoho mladého ukrajinského hráče za 600 tisíc euro nebo dánské hvězdy za 1 milion stejné měny. A tak co všem značkám zbývá? G2 udávající trendy si vydali s výpomocí talentovaných světových hudebníků vlastní song, který mimochodem sloužil jako trailer na nový dres pro rok 2022, a tvrdí, že plánují s hudebním labelem i nadále pracovat. Ale to je spíše tak na odlehčenou. Pro světové esport organizace je stěžejní, aby za nimi stály jiné velké značky generující spousty peněz. Sponzoři jsou nedílnou součástí rozpočtu a pořád tolik peněz, kolik se do esportu vloží, se skoro nikdy nemůže vrátit zpátky.
Pohybujeme se ve spirále, nafukujeme jednu velikou bublinu, která jednoho dne bude muset prasknout.

Kdo z vás zde čeká jednoduchý návod, jak z tohoto ven, nejspíš bude zklamán. Pokud bych ten návod měl, už bych jej dávno servíroval těm, kdo jej potřebují. Což jsou vlastně všichni. Spíše jsem tímto příspěvkem chtěl čtenáře přivést k podobným myšlenkám, které trápí už možná měsíce i léta experty po celém světě uvědomující si nevyhnutelnou erupci trhu. Je to jen otázka času, zdali do té doby někdo najde řešení, které nás z tohoto bludiště dostane. A takový člověk dle mého bude kandidátem na Nobelovku za ekonomii.

Na závěr dnešního příspěvku si dovolím (snad) nastavit svůj vlastní trend. Končit se má kladně, s úsměvem, pozitivně. A tak na konci těchto glos čekejte vždy nějaký rádoby vtípek. Ti, co mě znají, už ví, k čemu toto vede a mnozí mě za to budou jistě proklínat. Ale čím jiným začít, než tím absolutně nejlepším? "Co dělá kůň v bance? - Přišel si založit koňto."

Děkuji všem, kteří dočetli až sem a něco si třeba i odnesli, zároveň se budu těšit na další čtenáře při příštím příspěvku. Bananides out.

Author photo
Jiří Johanides Svitavský rodák a populární domácí komentátor Bananides patří mezi elitu tuzemské scény. Kromě práce na analyst desku se věnuje také psaní pravidelné rubriky.