Ze stínů banánovníku: Posouvá se v Česku kvalita produkce?
CS:GO
League of Legends

Ze stínů banánovníku: Posouvá se v Česku kvalita produkce?

Ze stínů banánovníku: Posouvá se v Česku kvalita produkce?
2. 2. 2022
  |  

Ze stínů Banánovníku | V minulém díle jsme se zaměřili na chválu tuzemských turnajů. Respektive více než samotné turnaje jsme si přibližovali jednotlivé pozice a snažil jsem se nastínit, kolik druhů pozic vlastně za podobnými projekty stojí. A abych se přiznal, určitě jsem nevyjmenoval všechny. Dnes mírně obrátíme list, a přestože nic na světě kromě starých filmů není černobílé, poskytnu svůj pohled na ty nepovedené detaily, které nás (nebo alespoň mne) tu trápí.

Říkali jsme si o tom, že s příchodem sponzorů se navyšují prizepooly a celkově dotace pro české a slovenské ligy. Že se místo 50 tisíc hraje o jeden milion je potěšitelná okolnost. Zároveň je ale třeba se zamyslet, kolik hlavní partner vlastně do takové soutěže investuje. Rád bych zde uvedl konkrétní čísla, ale vzhledem k mlčenlivosti či nevědomosti si to úplně dovolit nemohu, ale na pointě to nic nezmění. Vezměme si jako příklad loňskou MČR sezonu. Je skvělé, že se za celý rok dostala na dotaci jednoho milionu, rozdělený mezi 2 splity COOL Ligy a samotný finálový turnaj (opět řešíme jen CS:GO pro zjednodušení příkladu). Hlavní partneři jako Vodafone ale určitě nebyli jediným zdrojem příjmů. Stánky sice letos nebyly asi v takové míře, jak by si pořadatelé představovali vzhledem k vládním opatřením, přesto však pronájem tam pár korun hodí.

Rozumím tomu, že je zapojena obrovská masa lidí do celého pořádání a je třeba odměnit každého z nich. Že je využíván systém dobrovolníků mi osobně nevadí. Mladí studenti, co by si například nemohli dovolit pořídit vstupenku na všechny dny, a navíc proniknou do zákulisí, naprosto ideální zkušenost. Poté tu jsou další výdaje na pohodlí účastníků (ubytování, stravování, …), které teoreticky mohou jít za organizátorem. A i zde mám pochopení pro vysoké náklady, které jen tak někdo neproplatí a musí tak jít z “vlastní kapsy”. S čím se ale hodně peru je produkční posun. Neplést si prosím s produkční kvalitou.



Jak jsem zmiňoval v minulém příspěvku – režiséři, zvukaři, osvětlovači, kameramani a další – do vysílání jsou zapojení zkušení polo/profesionálové, kteří ví, co se sluší a patří. Ovšem když se podívám na studia jednotlivých projektů, moc se zde neposunujeme. Analyst desk je zde tvořen prakticky dvěma způsoby. Stůl, u kterého stojí určitý počet lidí se statickým či dynamickým pozadím. Na tom se točí loga partnerů, je využito pro product placement. V druhém případě se jedná o gauč či křesla, ve kterých experti sedí a povídají si s tím, že studio je vyzdobeno všemožnými prvky, které mohou být i krásné, ale to není to člověka nevytrhne. Obzvláště pokud vícero vysílání zůstává výbava stejná, začne to nudit.

Proč nevyužíváme více našeho potenciálu? Největší posun tu zatím byl ten, že se stůl vyrobil z netradičních materiálů a dodalo se tomu tematické prostředí. Většinou je limitací prostor, kdy v menší místnosti se toho moc vymyslet nedá. Ale šikovné hlavičky si jistě umí poradit, pokud na to finance jsou. Nevidím do účetnictví jednotlivých organizátorů, ale pokud můžete poskytnout miliony týmům účastnící se turnajů, určitě se najdou příspěvky nejen na zaplacení produkce, ale také na její vylepšení. Proto jsou studia u nás většinou nudná a nezajímavá. Žádné nenabízí nic navíc, nic originálního a nic nového. Jak toto vyřešit? Investovat více do lidí, kteří se tomuto mohou věnovat naplno a přijde s něčím revolučním v esportu (zdravím PZ).

Poslední finále eLEAGUE na For Games trochu věci oproti ostatním obměnilo, když studio bylo přímo na stage, takže diváci jej měli na očích, příjemná změna, ale zase tam trochu haprovalo místy například osvětlení, to jsou však detaily a hnidopišství (i když černý puntík bych za to určitě udělil), nicméně snahu třeba ocenit. Byl to první stage event pro tuto produkci, tak ještě počkejme, co předvedou příště. Stejně tak ani komentátoři nebyli schováni v zákulisí a dalo se tak více využívat emocí davu, který fandil na místě. Mně by se však líbila větší interakce mezi studiem a režií. Mezi studiem a fanoušky. Využívání statistik, konkrétních příkladů, aspoň ta elektronická tužka, když už nic, byť s tou se experti ještě víceméně učí pracovat. A na to existují softwary, stačí do nich jen investovat, proškolit personál a mít lepší obsah. Ale dokud tu bude priorita na to mít více konfet a pyrotechniky pro finálové momenty, osobně bych zlepšení nečekal. Neříkám, že vítězný moment by neměl mít nádech určité pompéznosti, ovšem rád bych se přimluvil za jiné sféry, kam vložit svůj kapitál.

Je mi jasné, že spousta vylepšení by mohla být, ale finance na to schází. Určitě tady neoperují organizátoři s neomezenými rozpočty a snaží se jednat podle vlastního nejlepšího uvážení. Rozšířená realita je asi ještě mimo dosah, ale jednou přijde i do našich studií a už se na ni těším! Rád bych ještě podotkl jednu věc. V době, kdy se i vyvrcholení turnajů pořádalo online, dávala situace větší prostor toto vylepšit a mně přijde, že všichni zaspali. Letos už věřím v lepší stav, více offline prostředí a společně s tím také větší rozvoj samotných produkcí. Troufnu si rok 2022 označit za takový, ve kterém je televize s rotací log přežitek a jistě to umíme vytvořit lépe. Držím palce a přeji odvahu všem organizátorům, aby se jim letošní sezona opět vydařila, potvrdili esport jako smysluplné odvětví pro partnery, obhájili své myšlenky a získali vyšší podporu i do dalších let. Jen tu podporu začít využívat i kreativně.

Pevně také věřím, že nám pomalu končí zimní období, přijde obleva a zbavíme se sněhu. Osobně to uvítám, i když vím, kolik lidí si užívá lyžařských radovánek. A s těmi je spojený dnešní vtip na rozloučenou: “Jak by se jmenovala lyžařská škola učitele národů? Come'n'Ski!”

Bananides out.

Author photo
Jiří Johanides Svitavský rodák a populární domácí komentátor Bananides patří mezi elitu tuzemské scény. Kromě práce na analyst desku se věnuje také psaní pravidelné rubriky.