Ze stínů Banánovníku: Domácí soutěže jdou úrovní nahoru. Díky komu a čemu?
26. 1. 2022
|
Ze stínů Banánovníku | V dnešním vydání pravidelné rubriky polemizující na nejrůznější témata ze světa esportu bych se rád vyjádřil k tuzemským turnajům, ligám a případně jiným soutěžím. Vztahovat to opět budu především k CS:GO, tudíž se omlouvám fanouškům ostatních titulů, zdali o jejich oblíbeném esportu bude psáno málo, případně vůbec nic.
Já sám sice nemohu mluvit za dobu pravěkou, kdy se soutěžilo o předplatné časopisu jako v roce 1972 na půdě univerzity Stanford. Přesto ale periferie, herní magazíny, nejrůznější sponzorované produkty byly ještě před 6 lety pravidelnými odměnami kolikrát i během těch nejvyšších soutěží u nás. Kdo se k esportu přidal v roce loňském nebo předloňském, musí toto považovat za mírně úsměvné, že by vítěz turnaje obdržel kromě medailí také klávesnici a třeba balení energy drinků. Naštěstí se s dobou posouváme i my, byť se tu nehraje o miliony dolarů, zrovna v pořádání turnajů máme na naší scéně nárůst jeden z největších.
Když se v roce 2014 v rámci Hitpoint Masters soupeřilo o celkový prizepool 50 tisíc korun, tehdy to byly velké peníze. Zvláště proto, že obdobnou finanční dotaci tu žádný jiný turnaj nenabízel. Ne, že by organizátoři ty peníze nechtěli dávat, ale když je nemáte kde vzít, je to o něco složitější. Osobně vnímám za poslední pětiletku (voliči demokratických stran jistě prominou) dva větší zlomy, které otočily tento trend k výrazně lepšímu.
Tím prvním byla doba někdy na rozmezí let 2017 a 2018. S příchodem COOL Ligy a typově nových partnerů, kteří do té doby o esport nejevili větší zájem, se začala postupně zvyšovat úroveň. Atraktivní, byť ne vždy ideální, místa pro offline finále, navyšování dotací pro jednotlivé sezony. V dalším roce už jsme se dostávali i na šesticiferná čísla, i když někdy jen tak tak. Ať už se přidal Hearthstone nebo jiný titul, vždy bylo CS:GO dominantní. Posun tohoto projektu se však zdál mírně zpomalený, podobně jako u Masters.
Když se v roce 2014 v rámci Hitpoint Masters soupeřilo o celkový prizepool 50 tisíc korun, tehdy to byly velké peníze. Zvláště proto, že obdobnou finanční dotaci tu žádný jiný turnaj nenabízel. Ne, že by organizátoři ty peníze nechtěli dávat, ale když je nemáte kde vzít, je to o něco složitější. Osobně vnímám za poslední pětiletku (voliči demokratických stran jistě prominou) dva větší zlomy, které otočily tento trend k výrazně lepšímu.
Tím prvním byla doba někdy na rozmezí let 2017 a 2018. S příchodem COOL Ligy a typově nových partnerů, kteří do té doby o esport nejevili větší zájem, se začala postupně zvyšovat úroveň. Atraktivní, byť ne vždy ideální, místa pro offline finále, navyšování dotací pro jednotlivé sezony. V dalším roce už jsme se dostávali i na šesticiferná čísla, i když někdy jen tak tak. Ať už se přidal Hearthstone nebo jiný titul, vždy bylo CS:GO dominantní. Posun tohoto projektu se však zdál mírně zpomalený, podobně jako u Masters.
A tak přišel rok 2020 a s ním nový projekt Sazka eLEAGUE (pro další řádky nevnímám ligu v titulu Dota 2 s odpuštěním fanoušků, přestože jsem rád, že tu pro dotaře nějaké zastoupení máme!) 300 klacků na jaře, dalších 700 na podzim a najednou za celý rok sedm cifer. Celý milion. Jeden forsyy. A jak neúprosnost trhu praví, konkurence je pro růst potřebná. Loni se tak MČR sezona do té doby také mírně stagnující s penězmi pro týmy vyšplhala na celkovou dotaci jednoho milionu. V roce 2022 čekejme další zajímavé změny a samozřejmě navýšení, alespoň podle prvotních zpráv.
Dost však z historie, tu si každý může najít sám, kdo by měl zájem. Je důležité také si uvědomit, že tyto nemalé finanční obnosy nepadají z nebes samy. Ano, stejně jako u organizací i zde hraje absolutní prim sponsoring. Partnerů a jejich investic do místních turnajů neustále přibývá. Atraktivita esportu se samozřejmě nevyhýbá ani našim vodám. A zde bych rád vzdal hold a poděkoval všem projektovým manažerům a ředitelům za to, že každý rok zvládají tu složitou pozici obhajoby svých turnajů. Jsou to lidé, kteří nejsou moc vidět, ve vysílání se málokdy ukáží a spíše si o nich přečtete v nejrůznějších prohlášeních. Ale ani bez nich by to nešlo.
Dost však z historie, tu si každý může najít sám, kdo by měl zájem. Je důležité také si uvědomit, že tyto nemalé finanční obnosy nepadají z nebes samy. Ano, stejně jako u organizací i zde hraje absolutní prim sponsoring. Partnerů a jejich investic do místních turnajů neustále přibývá. Atraktivita esportu se samozřejmě nevyhýbá ani našim vodám. A zde bych rád vzdal hold a poděkoval všem projektovým manažerům a ředitelům za to, že každý rok zvládají tu složitou pozici obhajoby svých turnajů. Jsou to lidé, kteří nejsou moc vidět, ve vysílání se málokdy ukáží a spíše si o nich přečtete v nejrůznějších prohlášeních. Ale ani bez nich by to nešlo.
Kdo dále vlastně stojí za takovou soutěží? Administrátoři. Nepostradatelní, někdy nepoučitelní, ale v ideálním světě vždy a všudepřítomní. Mají na starosti dodržování harmonogramu a pravidel. Zrovna v druhém případě to občas může být ošemetné, neboť pravidla jsou právě často obcházena nebo ne ideálně sepsána. Z mého úhlu pohledu jde ale také vina za jednotlivými týmy, kdyby aspoň jednu sezonu dokázaly zůstat v jedné sestavě.
Pochopitelně i produkce má své sestavy. Režisér, zvukař, observeři, expert přes kamery a světla, je to pěkná sebranka, co přináší jednotlivá vysílání. Ne, že by byli neomylní, ale málokdo zná veškeré nástrahy a technika bývá zrádná. Často nikdo nemá tušení, co přesně nemůže fungovat nebo se může pokazit.
Pamatuji si své začátky v esportu, kdy jsem některé tyto pozice měl sám na starosti. Mohu skutečně smeknout před tím, kam jsme se za těch pár let dokázali posunout. Absolutní většina zapojených lidí jsou profesionálové a lidé na svých místech. Děkuji všem, kteří věnují svůj drahocenný čas práci v tomto odvětví, i navzdory názorům některých lidií jsem přesvědčen, že kráčíme správným směrem, ačkoliv to někdy může "chvíli" trvat.
A na závěr jedna otázka. Kde byl na dovolené inkoust? V Peru!
Bananides out.
Pochopitelně i produkce má své sestavy. Režisér, zvukař, observeři, expert přes kamery a světla, je to pěkná sebranka, co přináší jednotlivá vysílání. Ne, že by byli neomylní, ale málokdo zná veškeré nástrahy a technika bývá zrádná. Často nikdo nemá tušení, co přesně nemůže fungovat nebo se může pokazit.
Pamatuji si své začátky v esportu, kdy jsem některé tyto pozice měl sám na starosti. Mohu skutečně smeknout před tím, kam jsme se za těch pár let dokázali posunout. Absolutní většina zapojených lidí jsou profesionálové a lidé na svých místech. Děkuji všem, kteří věnují svůj drahocenný čas práci v tomto odvětví, i navzdory názorům některých lidií jsem přesvědčen, že kráčíme správným směrem, ačkoliv to někdy může "chvíli" trvat.
A na závěr jedna otázka. Kde byl na dovolené inkoust? V Peru!
Bananides out.
