„Snem je mít jednoho hráče v LEC,“ říká český esportový agent Tomáš Klečka

K esportu vedou různé cesty a v každém věku. Tomáš Klečka, sportovní marketér, pořadatel fotbalových kempů a podnikatel je tomu živoucím důkazem. Bez větší předchozí gamingové anabáze se pro esport nadchl a využil svých dovedností získaných při práci ve fotbalové agentuře. A založil tak vlastní společnost pro zastupování hráčů s názvem Esports Repre, která má nyní pod svými křídly například Randoma, Robocopa nebo mladé talenty v Hitpoint lize.

Jak jste se vůbec dostal k esportu?
„První velké signály pro mě byly, když do esportu vstoupili dva zásadní čeští podnikatelé. Tím prvním byl prostřednictvím TV Prima Ivan Zach, se kterým jsem měl možnost kdysi spolupracovat, protože býval předsedou České basketbalové federace. Dalším člověkem byl Daniel Křetinský, majitel fotbalového klubu AC Sparta Praha. Ten do esportu vstoupil společně se svým mediálním domem Czech News Center. Probudilo to ve mě velký zájem, přes svoje kontakty jsem se dostal k lidem jako Radim Zaoral, Ondřej Bača nebo Petr Lipowski a díky nim esport začal poznávat“

Zrodil se někdy v té době nápad stát se esportovým agentem?
„Ano, hledal jsem segmenty, které jsou mi blízké. Chtěl jsem využít znalostí ze sportovního prostředí a překlopit je do esportu, ale postupně jsem zjistil, že tyto dva světy jsou opravdu odlišné. I proto jsem začal primárně s League of Legends, protože struktura je nejblíže podobná například fotbalu. Jsou první a druhé ligy, mezinárodní turnaje a systém je jasně daný, dá se v něm lehce zorientovat. I když teď mám třeba o CSku větší povědomí, stále si nejsem například jistý v tom, kdo se kam kvalifikuje, jaké dostává body a tak dále.“

Co všechno jako agent hráčům poskytujete?
„Pomáháme zejména vyhodnotit, zda je smlouva pro hráče výhodná a co všechno v ní vlastně je. Talenti si na první pohled mohou myslet, že všemu před podpisem rozumí a vidí hlavně určitou částku, která ale ve finále vůbec nemusí dorazit na účet. Jsou tam například skryté pokuty, klidně až desetinásobek měsíčního platu, nebo že mzdu nedostanou během offseason. Další parametr je délka smlouvy, respektive její předčasné ukončení, buyout a podobně. Díky pětileté zkušenosti u fotbalového agenta Zdeňka Nehody do tohoto mám vhled, ale máme ve firmě i právníka, který dodává expertízu.“

Jak se hráči dívají na tento servis, berou agenty jako pomoc, nebo „něco zbytečného navíc?“
„Samozřejmě k tomu přistupují všichni různě. Každopádně si myslím, že nějaká pomoc je nutná a ve finále je jedno, jestli ji poskytne rodič, kamarád nebo agent. Ta problematika se dneska netýká jenom výplaty, ale jde tam o účetnictví, danění a všechno kolem toho. Z herní kariéry se stává nejprve regulérní part-time, poté i full-time povolání, a ne každý se může opřít například o tátu nebo mámu právníka. Pokud má někdo zájem hrát na nejvyšší úrovni, rádi mu uděláme pořádek v legislativních věcech. Pokud ne, nemá smysl ho přesvědčovat. Naši službu nikomu nenutíme.“

„Není tajemstvím, že spolupracuji s Krakeerem a Zizouem, což jsou oba trenéři se zkušenostmi z domácích špičkových organizacích. Mají skvělý přehled o tom, co se na scéně děje a dodávají nám know-how z League of Legends. Ta scéna je třeba oproti fotbalu malá, tady se hrají dvě ligy, které vidíte za odpoledne a pak si zjednodušeně můžete jít konkrétně vybírat.“

Jedním z vašich talentů je i Random, který hraje ve Španělsku a patří mezi nejlepší midaře v lize. Nepomýšlíte třeba už o LEC?
„Na to je ještě brzo, tabulka LVP je hodně vyrovnaná a on se nejprve musí dostat do play-off. Musí dál potvrzovat rostoucí formu, určitě je dobře, že hraje těžké zápasy s nejlepšími hráči tzv. druhého sledu. Může se dostat ještě do EU Masters, ale musí skončit do třetího místa. Podívejte se také na Dreedyho, který je teď v Barceloně. Z Česka se dokázal dostat mezi špičku a dojít i daleko na EU Masters, ale stejně kontrakt z LEC nepřišel. Dnes je po hráčích poptávka v tom smyslu, aby měli velký počet followerů. Takový Carlos z G2 (majitel týmu, pozn. redakce) by nejraději bral hráče s desetisíce sledujícími. Navíc konkurence je obrovská, z každé ligy dneska proudí tuna talentů.“

Pokud na nějaký přestup dojde, jak to probíhá? Ve fotbale je například běžné, že agenti sami nabízejí po klubech.
„Ekosystém tu funguje trošku jinak. Scéna je hodně organická, gameři dostávají sami nabídky od trenérů nebo manažerů organizací, angažují se také hráči. Někdo se s někým zná, kdysi s ním hrál a ozve se mu v přestupovém okně. Fungují tu také try-outy, kdy se může někdo v tréninku ukázat. Dneska obecně platí, že top 5 ve Francii a Španělsku přesně ví, koho chce a ukazuje si, postupně prochází seznam podle toho, co je dostupné. Zbytek ligy skládá z toho, co zůstane nebo si někde najde, i třeba v Česku. Pomáhá také Riot Contract Database, kde jsou všechny údaje a oni moc dobře ví, kdy komu končí smlouva.“

Try-outy jsou oproti fotbalu mnohem jednodušší, protože odpadá nutnost cestování. Co si o nich myslíte?
„Na můj vkus se občas zkouší hodně kluků, je jich třeba 60, zůstanou 2 nebo 3 na každé pozici a z nich vznikne finální mix hráčů, kteří reprezentují organizaci. Přijde mi to celkem složité, protože nechat si z velkého množství lidí pětici a doufat, že bude fungovat, je náročné. Těžko říci, zda si vyhoví, navíc je podle mě důležité udělat dobrou partu. Ve sportu je to běžné, když je dobrá chemie a táhne se za jeden provaz, překonávají se problémy lehce. Slabší tým třeba pak může překvapit, ale tady k interakci mimo hraní často ani nedochází.“

„Že životnost týmů je strašně krátká. Ve sportu je běžné, že spolu parta vydrží dlouho a získá mnoho úspěchů, skladba mužstva se točí kolem stejných hvězd. Tady se po půlroce nebo roce všechno překopává, existují výjimky, jako například League of Legends tým G2, nebo Na’Vi se s1mplem. Menší týmy ale mění rostery téměř okamžitě, je to jako kdyby Slavia každý rok hrála s novou jedenáctkou. Pojí se to s tím, co jsem říkal předtím, že se pak těžko buduje větší chemie a identita.“

Jaké ambice máte se svým projektem?
„Od začátku jsme si říkali, že bychom rádi zastupovali zahraniční hráče. Výhoda esportu je, že smazává hranice jednotlivých zemí a můžeme tak působit na více místech. Našim velkým snem je pokořit milník a mít prvního hráče v LEC, působit zkrátka v té nejlepší lize. Je jedno, jestli pak budeme mít další dva nebo tři, chceme mít tam toho jednoho.“

Cíle typu počet zastupovaných hráčů si také dáváte?
„Nechceme úplně dělat službu pro dav, nepotřebujeme mít padesát talentů, držíme si stabilně kolem deseti hráčů a to nám stačí. Stejně bychom neměli čas věnovat se každému důkladně. Co je mi líto, tak nám že unikla spolupráce s Kiem, který je nyní v Solary. Věděli jsme o něm, že je velmi talentovaný mladý hráč s vysokým elo, bohužel se to nepotkalo časově a nyní už je ve Francii.“

Plánujete rozšířit pole působnosti z role agenta i do něčeho jinačího?
„Ano, pojí se to opět s mou kariérou ve sportu, posledních 9 let provozuji fotbalovou školu s licencí značky Coerver Coaching nebo české fotbalové kempy Juventusu. Je to program na rozvoj talentovaných hráčů mezi 6 a 12 lety, i tohle bychom chtěli překlopit do esportu. Cílovka je tam starší, ale plánujeme vytvořit komerční program výukových kurzů, na léto připravujeme první kemp. Hráči si budou moct s instruktory denně projet intenzivní tréninky a zlepšovat se, součástí bude i sportovní program, ať je to vybalancované. Chtěli jsme to spouštět dříve, ale neriskovali jsme kvůli Covidu. Doufáme, že to nyní vyjde.“