Chief Gaming Officer Pavel Klaban ve velkém rozhovoru o Leckrovi, skládání Entropiq CS:GO i LoL

V rámci 3. narozenin týmu Entropiq dostala redakce Sazka Esport společně se CNN Prima Gaming a PLAYzone možnost udělat rozhovor s Chief Gaming Officerem samotné organizace. Pavel Klaban, bývalý profesionální LoL hráč, povídal o skládání kádru, prioritách, srovnávání s League of Legends i plánech na novou sezonu.

Sám šéf herních sekcí v organizaci před rozhovorem potvrdil, že chce poskytnout co možná nejotevřenější interview v rámci možností a kompetencí, aby dal šanci fanouškům nahlédnout do zákulisí skládání sestav. Rozhovor tedy přinášíme v co nejobsáhlejším možném znění.

Jak se dá předpokládat, Entropiq, když vstupoval do offseason, měl na stole hodně variant. Přece jen jsme řešili otázku toho, že ruský tým s námi už bohužel nemohl pokračovat, protože čistě a jednoduše vyjádření na HLTV jsou hlavním důvodem. Byznysově nebyl projekt udržitelný. Přimícháme k tomu, že se klukům nepodařilo dvakrát dostat na Major a vztah už bohužel pokračovat nemohl. Tudíž jsme museli řešit koncepčně, čeho vlastně chceme v CS:GO dosáhnout a čeho vůbec lze dokázat v rámci toho, jak se vyvíjí trh s českými a slovenskými hráči.

Nebudu vůbec lhát, že Entropiq má určitě také svůj podíl na stavu trhu, protože jsme ho vstupe na scénu hodně změnili a museli jsme podobné otázky řešit, z nichž se odvíjelo mnoho variant.

První varianta, o kterou jsme se hodně snažili, byl česko-slovenský tým. Ten byl založený na tom, že jsme chtěli navrátit emoce týmem, pod kterým se scéna semkne a zase mu bude fandit. Jsme ovšem zároveň klub, který je velice ambiciózní a chce uspět, a to je pro nás ostatně top. Je to důvod, proč děláme sport a tým, který jsme původně chtěli, nešel složit. Nešla vést konstruktivní diskuze o cílech, jenž jsme pro sebe chtěli. Museli jsme začít řešit varianty B, C a D a upřímně, na papíře se nám čím dál víc vzdalovala ambice toho být úspěšný tým. Chtěli jsme se dostat do rebuildovací fáze, začít být úspěšný na československé scéně a následně se prosadit i v zahraničí. A proto jsme museli řešit 2 klíčové otázky, což jsou 2 role, kterých je nedostatek na československý scéně: IGL a AWP hráči. Neměli jsme zkrátka jinou možnost, než se kouknout do zahraničí.

Potom byl postup už očekávaný. Vytipovali jsme 8, 10, 12 jmen, vyzkoušeli jsme 4 až 5 hráčů a vybrali jsme ty, kteří se nám charakteristicky i skillově líbili nejvíc.   

Určitě nepomohlo, že se nám na začátku této sezony změnilo vedení, které znamenalo tzv. turbulentní časy. Zpomalila se rychlost rozhodování a také cesta, jakým chceme vlastně náš CS:GO program vést koncepčně. Takže ano, leckr byl od začátku s námi v diskusi o tom, jaký roster bychom chtěli složit. Byl také od začátku diskuse v rosteru, kde jsme znovu chtěli dát důvěru kapitánovi a vedli jsme s ním vyjednávání o finančních podmínkách, na kterých jsme se ovšem nedohodli. Jednání probíhala i potom, co nebyl pod kontraktem.

 

Nicméně přišel moment, který beru jednoznačně na sebe. Já jsem se rozhodl, že chci změnu v týmu, že chci nový vibe a jinou skladbu. Ve výsledku to znamenalo, že přijde nový kapitán a ubírat se budeme rozdílným směrem. Náš vztah s leckrem však skončil v pořádku a otevřely se mu dveře jinam.

Je to extrémně spekulativní, protože dohoda nebyla s leckrem v žádný moment, ať už byl CEO ten nebo onen. Vyjednávání bylo, byť konstruktivní, ale ne v ranku, který jsme chtěli splnit a v té hodnotě, co by nám tým dokázal vrátit v úspěších. My jsme oficiálně dali nabídku, která byla prostě jiná, než chtěl hráč, což je ve vyjednávání naprosto normální. Ale nebylo to tolik podmínkách, jako spíše skutečně o tom, jak roster měl vypadat a jak vypadaly varianty, které se nám nabízely a s nimiž jsme nebyli spokojení. Samozřejmě leckr byl ten člověk, který dostával zodpovědnost za složení týmu. A v momentě na začátku roku 2023, kdy jsem udělal rozhodnutí, dostal hlavní zodpovědnost za skladbu týmu někdo jiný. 

Na to neodpovím, nezlobte se.

Ano, měl to být full CZ/SK tým.

Dobře, já odpovím takto - pokud Entropiq měl v zájmu být úspěšným týmem na domácí scéně a zároveň bojovat na v zahraničí, tak není žádným překvapením, že jsme na AWP roli zvažovali ty nejlepší současné československé hráče, ať už volné agenty nebo v jiném týmu, co přemýšleli o změně. Ovšem na konci dne daný hráč musí chtít hrát za ten klub a já chci spolupracovat s hráči, kteří ho chtějí reprezentovat. Každý hráč se může rozhodnout o svém angažmá, jak chce. Samozřejmě, že na našem listu byli, řekněme „A hráči", ale každý hráč se rozhoduje podle sebe a kluby nabízí to, co chtějí nabídnout. Takže jsme museli řešit další varianty a některé se nám líbily více a některé méně.

Kategorická odpověď je ano, vždycky zvažujeme různé příležitosti a nebudu lhát. Byly diskuse s týmy, jako jsou Bad News Eagles, BLUEJAYS, Greyhound v Oceánii a další, ale skutečně to jsou často jenom diskuse, což je součástí práce. Ultimátně se každý esportový tým na nejvyšší úrovni snaží dostat na Major a prozkoumává i jiné možnosti než jenom evropský, vysoce kompetitivní region. Ale samozřejmě všechno přichází se svými pro a proti. Diskuse vlastně skončily docela brzo. I když hodně spekulací bylo směrem k zajímavým celkům, které se na Major nedostávaly, byznys je výrazně jiný a my hlavně chceme napojit na ten byznys, který děláme my a souvisí s našim klubem. A pokud to není podobně dobrá příležitost, jako byl ex-tým Winstrike.

Ano, tohle bude tým, který se bude jmenovat Entropiq.

Určitě platí, že jsme neměli nějakou výraznou regionální strategii. Jsou samozřejmě nějaké národnosti, kde je toho talentu k dispozici víc a někdei míň. Ultimátně jsem chtěl najít trenéra, se kterým chci spolupracovat a kterému dám důvěru. Marius je určitě člověk mnoha a mnoha zkušeností, což je asi to, co jsem vážně hledal. Nechtěl jsem někoho, kdo je nový a dostal šanci jako naši bývalí trenéři. Chtěl jsem někoho s kreditem a renomé a loord byl člověk, se kterým jsem už mluvil v létě. Měl jsem obavy o jazykovou bariéru, nicméně to vzal za správný konec. Působil v COWANA, v mezinárodním týmu a jeho angličtina je výrazně lepší. Seznám hráčů skládal on. Byly na něm i národnosti třeba z Anglie a dalších. Samozřejmě, ke konci Entropiq nebo já rozhodnu, kdo je na tom rosteru, protože se musejí zhodnotit všechny pro a proti všech akvizic, ale neměl limit v tom, koho může angažovat. Cíl byl skutečně: Najdi nejlepší možné IGL a AWP, ty doplníme českým jádrem, abychom mohli hrát domácí turnaje. 

Částečná. Přece jen změna z česky mluvícího IGL k anglickému je vždycky taková šoková. Ono se to nezdá, ale je to přece jen jiný styl komunikace a fungování v týmu. Takže já jsem spíš pro dlouhodobost vyhodnotil, že bych chtěl držet anglicky mluvící tým, který nám dává z dlouhodobějšího hlediska větší možnosti, a tudíž se prostě nabízelo vzít zahraničního IGL. Přece jen, drželi jsme dva hráče, které jsme vždycky považovali za základní stavební kameny jakékoliv sestavy – MoriiSka a AJTTa a upřímně jsme chtěli dát šanci nějakému mladému klukovi, který je doplní. Rutk0 je ten, kterého jsme si vybrali a druhého jsme dali do svého academy programu, který ostatně byl v nějaké momenty zvažován a zkoušen do A týmu – konkrétně Pandi7o. A to je nejdůležitější zpráva za mě, já skutečně chci hráče, kteří mají ambice hrát za Entropiq, chtějí makat a tu šanci uchopit naplno. Nebojím se dát šanci mladým českým hráčům, a to jsme ostatně ukázali při skládání rosteru.

Je to určitě dlouhodobá záležitost. Největší problém mezi academy týmem a hlavním je, že main roster může kdykoliv a jakkoliv cestovat po světě podle skladby turnajů a výsledků, tomu jsou podřízené bootcampy i tréninky. My v Entropiq bereme vzdělání velice důležitě a nechceme mladým hráčům říkat, ať skončí se školou, aby mohli profesionálně hrát. Dlouhodobě ale věřím, že nám hráči budou dorůstat do bodu, kdy je můžeme jednoduše vložit do hlavní sestavy. 

Já se nebojím zodpovědnosti. Je pravda, že jsem dal důvěru loordovi jako trenérovi, aby byl tím, kdo vedl naše trialy nebo zkoušecí hry a následně dal silný názor na jeho preferované hráče. Moje role byla v domlouvání podmínek s vybranými hráči a řekl: „Ano, tyhle chceme.” Souhlasím s tím, že zodpovědnost jde za mnou.

Krásná otázka. Ale zase poměrně s jednoduchou odpovědí, protože já řeknu naprosto do puntíku to, co jsem řekl i hráčům. Entropiq si je plně vědom, že vstupuje do rebuildující fáze a předpokládáme, že jdeme budovat. Složili jsme pětici, které dáváme maximální podporu, ale samozřejmě máme i nějaká očekávání. Jsme si vědomi toho, že cesta k finálnímu produktu ještě bude, a skutečně se to dá kategorizovat jako step by step proces. Z povahy a podstaty Entropiq je samozřejmě týmem, u kterého je očekáváno, že bude na vrcholu česko-slovenských turnajů a budeme soutěžit o tituly minimálně na domácí scéně. 

Ano, skromný cíl, respektive řekněme povinný minimální cíl, který si kladu, je, že skutečně chci být minimálně TOP 3 týmem na česko-slovenské scéně. Pozitivní cíl pro tuhle sezonu je souboj o titul mistra ČR a Sazka eLEAGUE. Jsme tady, abychom bojovali o tituly a pokud se nám to nepovede, nezhroutím se z toho, všechno si vyhodnotíme. Ale víme, že teď máme nehotový, čerstvý produkt, který se bude tvarovat nějakým směrem a věříme, že tím správným.

Pojďme si charakterizovat, co on je a a ví to. Je skutečně náš nový star player rosteru, od kterého očekávání budou a má dostatek zkušeností na to, aby je naplnil. Snatchie je hráčem, který určitě měl i další nabídky, ale můžu asi s chladnou a klidnou hlavou říct, že prostě má rád Entropiq. Líbí se mu brand, co klub dělá, za čím stojí a dlouhodobý plán vidí to jako destinaci, kde by se mu mohlo povést dosáhnout daných individuálních cílů.

Ta koncepce je kulminací z mnoha rozhovorů, který jsem mohl vést se známými zahraničními jmény. Samozřejmě jsem chtěl znát názory na to, jak tým budovat, pojmout a jakým směrem se vydat.

CS:GO je extrémně frekventované, co se množství turnajů týče, oproti jiným hrám jako například League of Legends, které je naopak velmi strukturované ve svých ligách. Tudíž je důležité oddělovat život a „CS:GO život“. Není v plánu mít full-time program v Praze, ale budeme často bootcampovat dle potřeb týmu a blížících se důležitých turnajů. Ostatně první bootcamp nás čeká až na začátku března. Přistupujeme k tomu pozvolna a podle potřeb.

Je pravda, že to není pravidlem v jiných týmech, ale já jsem šťastný, že v našem ano. LoL parta spolu skutečně ráda tráví čas, dělají společně aktivity i mimo naše plánování, sdílí spolu život. Účast na tiskové konferenci byla dobrovolná a všichni přišli.

Ano.

Díky tomu, že za sebou už máme rok praxe, není změna taková. Procesy a fungování týmu je relativně automatizované, v současné době je v takové kvalitě, že kluci se skutečně mohou soustředit jen na zápasy a svůj výkon. 

Dynamika tréninkového programu je určitě jiná. Najednou odpadly věci, které se s tím pojí. Ať už připojování hráče online, ukazování na obrazovce a mnoho dalšího. V našem training facility v Praze na Andělu je jasně vidět, že každý z nich je v hloučku, neustále navzájem komunikují, chtějí se zlepšit a je vidět, že být pohromadě kompletně určitě prospělo. Ale samozřejmě s novým rokem zase přichází jiné věci – máme nového mladého hráče, se kterým pracujeme. Takže jsme na začátku cesty, má to pro i proti.

Právě to vidím pozitivně, protože mám mladého, hladového hráče, který už byl otrkán velkými LAN akcemi. Myslím si, že jsme dokázali získat kluka, který má extrémně velký příslib pro to dosáhnout našich cílů, což je jednoznačně European Masters. O tom jsme velice vokální a protože jsme udrželi zkušenější lidi typu Denyk či trenér Nalu, zvolili jsme strategii vzít i mladé hráče. Základy máme, věřím, že jít do talentu je správna cesta a tím přijmout i "mini-risk". 

Já bych to nazval jako velice ambiciózní prohlášení zástupců Entropiq na tiskovém eventu. Ale ano, proč si nedávat velké cíle? To je ostatně „Entropiq cesta”. Nicméně platí, že European Masters, a celá regionální sféra LoL, je extrémně kompetitivní záležitost a kvalitních týmů je neuvěřitelné množství. Uspět v soutěži není zas tak jednoduché, jak jsme původně očekávali. Jestli chceme ustoupit ze svých cílů? Ne, ale realisticky si řekněme, že to není jednoduchá záležitost. My chceme být v hlavní fázi, chceme se porvat o play-off a tam se může ustřelit každý. Kvalita soutěže je nepopíratelná a ani když se složí nejlepší česko-slovenský tým v historii našeho League of Legends, tak i v tomto případě platí kompetitivní scéna.

Stoprocentně. Rozdíl mezi akreditovanými a neakreditovanými ligami je markantní, ať už co se zdrojů týč, finančního rázu, ale vůbec i zájmu nebo herního talentu. Akreditované ligy mají možnost vybrat si kvalitní hráče, ale objeví se i pool těch, kteří se nevešli a volí soutěže jako Hitpoint Masters. My máme štěstí, že hodně kvalitních hráčů, kteří byli zkoušení v akreditovaných v ligách, mají zájem hrát v Entropiqu čistě proto, jakým klubem jsme, jaké jsme si rychle dokázali vybudovat jméno na poli League of Legends.

Je zjevné, že se rozhodla být plně konkurenceschopná ve hře League of Legends. Což já jsem rád, protože historie eSuby v této hře je určitě značná. Líbí se mi, že titul neopustili, ale stále jsem naprosto sebevědomý v tom, že jen Entropiq je lepším týmem a my budeme pravidelně vyhrávat oba splity na domácí scéně, což je cílem Entropiqu. Vytvořit jakýsi League of Legends odkaz, abychom byli tím týmem, který je považovaný v historické retrospektivě jako ten úspěšný po netriviální dobu.