CS:GO
CS2

CapseN o konci kariéry: Kouč určitě nebudu

CapseN o konci kariéry: Kouč určitě nebudu
16. 1. 2024
  |  

Lukáš “CapseN” Koláčný před týdnem oznámil konec své hráčské kariéry. Dnes jej navíc doprovodil i videem, ve kterém se k nastalé situaci vyjadřuje. Za necelých šest let na scéně Koláčný vystřídal několik týmů, naposledy se představil v dresu ENTERPRISE. Jak na své hráčské působení někdejší sniper a analytik vzpomíná? Dozvíte se v exkluzivním rozhovoru!

Lukáši, nedávno jsi oznámil konec svého zhruba šestiletého působení na česko-slovenské scéně. Jak se na něj zpětně díváš? 

K mý kariéře vedla první štace v BRUTE, kde jsme hráli kvalifikaci do jednoho z Hitpoint turnajů. Tam jsem se ukázal. Předtím jsem sice hrál v Necroraisers, se kterými jsme jezdili na LANky, ale lidi nás úplně nebrali. Spousta z nich si myslela, že cheatujeme. Konec mé kariéry ovlivnila moje poslední štace v ENTERPRISE a vyhoření, které jsem prodělal minulý rok poté, co jsme v ECLOTu měli šílený rozvrh a CSko jsme nechtěli ani vidět. (I o tom mluvil CapseN ve svém videu, které je dostupné níže pozn. red.) Já jsem si od toho dal pauzu a tehdy jsem přemýšlel nad tím, jestli se vůbec vrátit. Uvědomil jsem si, že jsem vlastně docela spokojený se svojí kariérou a jsem pyšný na to, co jsem dokázal. Myslím si, že se to nepovedlo moc lidem a neodcházím nijak ve špatným.

To byl rok, kdy ses vrátil zpět ke studiu, dodělat si výšku. Byl to impuls, kdy sis uvědomil, že i tohle může být jiná cesta mimo hraní?

To úplně ne (smích). Já jsem nikdy nebyl na tu školu. Sice mi to vždycky šlo a proto i rodiče chtěli, abych studoval, ale já si ke studiu našel cestu až v pozdějším věku. To jsem pochopil, že i škola může být důležitá. Kór když celý život dělám v esportu, na který škola není. Teď, když končím, tak si budu ještě dodělávat magistra. Ale primárně se chci zaměřit na to, abych v esportu pracoval.

Práce v esportu? Takže jsi ještě na desku nebo jinde v tomhle oboru neřekl svá poslední slova?

Ne, to určitě ne. Už jsem v kontaktu s PLAYzone ohledně toho, že bych rád na desku zůstal. CS2 mě nebaví jenom hrát a trénovat, protože je nedodělaná atd. Už nemám motivaci začínat odznova, právě protože jsem toho spoustu dokázal. Ale na druhou stranu mě to extrémně baví sledovat a proto chci dále pracovat na desku a celkově chci v tom esportu zůstat, protože jsem tady něco bezmála šest let budoval  a byla by škoda to opustit. Zároveň si myslím, že esport ze mě udělal člověka, jakým jsem a dal mi různý schopnosti, které jsem například jako hráč využít nemohl a právě třeba víc je využívám na tom desku. Takže bych se rád rozvíjel tímto směrem. 

Mluvil jsi o schopnostech, které ti esport dal. Také to ale byly schopnosti, které jsi jako hráč nemohl využít. Dáš mi nějaký příklad?

Spíš jsem ty schopnosti jako hráč nevyužíval nebo je neuměl využít. Když jsi hráč, tak se hlavně soustředíš na to jak hrát. Ale mimo jiné jsem se naučil komunikovat s lidma, být klidný, mluvit před kamerama. To pro esport hráče není to primární, ale pak v ostatních sektorech to může být ta primární schopnost, která je nejdůležitější. Kdybych měl dělat například manažera v organizaci, tak například to, že jsem se naučil komunikovat s lidma, díky tomu bych tam byl daleko více platný.

Tvoje hráčská kariéra byla poměrně dlouhá a nabídla hned několik zajímavých angažmá. Je nějaký tým, na který budeš vzpomínat, že byl nejlepší?

Nerad to označuju žebříčkem. Každý angažmá bylo jiný, každý mi dalo něco jinýho. Ale nejradši asi vzpomínám na Eclot. Tam jsem zažil asi nejlepší rok a půl svojí kariéry, nejvíc úspěchů a splnil jsem si tam nejvíce snů. Ale taky na Entropiq vzpomínám dobře, hlavně skrz to, že jsme tam byli jako parta lidí, která spolu chtěla hrát už roky. Takže není to tak, že bych úplně vzpomínal na nějaký angažmá nebo na nějaký tým ve zlým. Když končím, tak mám v hlavě jenom ty dobrý vzpomínky. Vždycky, když se mi vybaví Entropiq, tak si vzpomenu na to dobrý. Ne na to špatný. Nemám to tak, že bych k někomu nebo něčemu choval nějakou zášť nebo že bych si nosil nějaké negativní momenty.

Co se týče poslední sezony, ta pro tebe nezačala úplně nejlépe. Dokončoval jsi školu a o to složitější bylo pak najít nějaké angažmá. Jak se zpětně díváš na sestavu indePendent, kterou jste postavili a která potom skončila trochu neslavně?

Smutně se na to dívám. Protože jsem byl možná trochu naivní a zároveň jsem si nevážil toho co mám. Byl jsem zvyklý na vysoký standardy, protože když nějakých pět let za sebou hraješ v druhým, třetím nejlepším týmu u nás, tak to, co jsem poskládal v Cryptově, mi nestačilo.Ale kdybychom spolu zůstali, tak si myslím, že budeme hodně dobří. Mně to tam extrémně šlo, protože jsem ten tým dejme tomu poskládal a pomohl utvořit nějakou herní filosofii. I když jsem hrál jako mnohem míň než v ENTERPRISE, tak mi to prostě šlo. Když to člověku sedí, tak jsou limity nekonečný. Ale nebyly tam prostředky a já jsem se dostal do situace, kdy jsem ve své podstatě musel vzít nabídku od ENTERPRISE. Což všichni víme, že to angažmá dopadlo tragicky. 

O tom trochu mluvím ve svém videu, čekal jsem to nejhorší, ale nečekal jsem, že to bude takovýhle. I dneska když nad tím přemýšlím, tak by mě ve snu nenapadlo, že se stane to, že nevyhrajeme ani jeden pracc a ani jeden oficiál pomalu tři měsíce. Ale zase byl jsem tam jen dva měsíce, zahrál jsem dva turnaje a tak chápu, že lidi viděli jen ty dva špatný turnaje a ne třeba ty turnaje co jsme hráli online. 

Jeden z těch špatných turnajů se hrál už v CS2, která je prostě úplně trash. Herně to je trash, divácky je to extrémně zajímavý. Je to jak BO1. Prostě žádný profík to nechce hrát, protože ten random efekt je úplně obrovskej. A to je něco, co divácky chceš vidět. Tu BO1, protože je to mnohem zajímavější a může to vyhrát kdokoliv.

I přes dlouhou kariéru za sebou nemáš žádné zahraniční angažmá. Je to něco, co tě mrzí, že se ti nepovedlo dostat nějak dále do Evropy?

Ne, já jsem mohl do Evropy hodněkrát. Už když jsem byl úplně mladej a vyhráli jsme to druhé místo v Polbitu, tak jsem mohl jít do švédského tier 2 týmu. Pak jsem mohl jít, když jsem skončil jak v Entropiqu, tak i v Eclot. To samé toho půl roku, pořád mi chodily nabídky do Evropy. Nikdy jsem necítil potřebu jít. Buď mi přišlo, že je na to ještě brzo, třeba když jsem hrál v BRUTE a chodil ještě na střední. To se nedalo skloubit a doma by mě rodiče zabili, kdybych nedodělal maturitu. A potom jsem nepotřeboval do Evropy, protože jsem věřil, že ty moje týmy  na tu Evropu mají a v Eclotech jsme tam i hráli. Na co bych šel do jinýho týmu, okolo top 50, když můžu hrát v českým týmu, kde mám zázemí, český turnaje a bejt na tý stejný úrovni? Takže mě to úplně nemrzí. 

Já nelituju ničeho ve svojí kariéře, žádnýho svýho rozhodnutí. Prostě si myslím, že všechno mě dovedlo tam, kde jsem. A i když vím, co se stalo v ENTERPRISE, tak jak to dopadlo, tak bych to stejně udělal znova. Zase mám jiné možnosti se posouvat dál. Podle mě je dobře, že končím. Mám nejlepší léta na to posunout se ještě nějakým jiným směrem, abych ten život měl hezký i po zbytek těch let, co budu žít. Doufám, že dlouho. Musím zaklepat. Kdybych třeba ještě hrál, jakože kdybych chtěl hrát, tak můžu. Ale budu hrát třeba rok, dva a co pak budu dělat? Budu si muset platit školu, nebo budu chodit do práce, kterou není lehké sehnat. Všichni chcou zkušenosti nebo nějakej papír. Ty bych neměl žádné a s bakalářem mám papírů jen půlku. 

Já to teďka vidím na spoustě hráčích. Končí strašně moc hráčů a všichni si hledají práci. Většinou otročiny, protože většinou mají jenom maturitu. Nebo když máš něco vyučenýho a nemáš zkušenosti, už seš docela starej a nikdo tě nechce zaměstnat. Takže musím taky myslet na to, co bude po tý kariéře, protože ta netrvá věčně. U esportovce už vůbec ne, podobně jako u sportovce. Musíš bejt připravenej na to, co budeš dělat ve zbytku života a ne jen pár let, co budeš hrát.

CapseN tradičně reprezentoval své týmy na rozhovorech, v Sazka eLEAGUE jej zpovídal Tomáš "sTORM" Svoboda

Od týmů se přesuňme k turnajům. Máš mezi nimi nějakého favorita? S Entropiqem jste byli druzí na MČR v roce 2020, bez ztráty mapy jste vyhráli devátou Cool Ligu, s Dynamem Eclot jste pak vyhráli MSR.

Asi první COOL Ligu, co jsme vyhráli s BRUTE. Tam jsme v první BO5 hrané u nás prohrávali 0:2 a vyhráli jsme 3:2. To byl takový první highlight. Potom už jsme začali vyhrávat zápasy častěji. V Eclotech jsme vyhrávali často, vždycky když na turnaji nebyli SINNERS, nebo někdy i když tam byli. To jsme vyhráli většinou my nebo oni. Když jsem byl v Entropiqu, tak byl COVID, takže třeba na to druhý místo z MČR nemám žádnou vzpomínku, protože jsme to hráli z domu. Mám doma prostě jenom medaili a když se na ní podívám, tak to ve mně nic neevokuje. A ještě taky s BRUTE, kdy jsme skončili druhý na polské LANce v Polbitu. To bylo taky insane. Jinak vzpomínám na hodně momentů.

Je nějaká trofej, která ti chybí? Nějaká, na kterou sis nesáhl.

Jediný kostlivec ve skříni je MČR, no. Štve mě, že jsem ten titul nevyhrál. Přitom tenhle rok v CS2 jsem k tomu byl strašně blízko. Já jsem skončil poslední ve skupině, ale dělila mě jedna trefená noha od toho, abych porazil Sampi, kteří to celé vyhráli. Mohli jsme ten příběh mít my. Titul z MČR byl ten hlavní důvod, proč jsem se vlastně po tom půl roce vracel. To jsem ještě samozřejmě nevěděl, jestli CS2 bude, nebo nebude. Říkal jsem si, že uvidím, jaká bude CS2, jestli mě to bude bavit. Ale primárně jsem se vracel jenom kvůli tomu MČR. Samozřejmě jsem to nemohl říct veřejně, protože když skládáš týmy, tak všichni chcou hrát Evropu a tak. Pro mě to už důležitý nebylo. Samozřejmě bych za to byl rád, ale jediný, co jsem chtěl vyhrát, bylo to MČR.

Vidíš v budoucnu možnost pomoct některému z týmů k titulu MČR z pozice kouče?

Ne, určitě ne. Kouč určitě nebudu. Nikdy mě to nelákalo. To, co musíš jako kouč dělat, jsou ty věci, které mě v tom procesu profesionálního hráče bavily nejméně, takže já bych to nemohl dělat.

Máme tu málo mladých talentovaných hráčů
Lukáš "CapseN" Koláčný

Myslíš si, že naopak někdo z aktuálních hráčů má na to třeba přesměrovat svou kariéru třeba na trenéra?

Asi nejsem z ENTERPRISE jediný, kdo končí. Jeden kouč se tam za chvíli určitě najde. Samozřejmě nic není přesně dané, ale podle mě tu pár koučů bude. Je to tak vždycky. I replay hrál, teď je kouč. To stejné i Džejky nebo forji a desty. Je to nějaká přirozená cesta. Někteří hráči, hlavně IGL, se pak stávají kouči, ale  lidi jako star playeři nebo snipeři kouči nejsou. Takže si myslím, že není odkud jinde trenéry brát, než z bývalých profesionálních hráčů. 

Je velmi vzácné, že přijde někdo jiný. U nás je to možné jenom proto, že je tu málo a ta generace ještě hraje. Za deset nebo patnáct let by podle mě neexistovalo, že by přišel někdo jako Bfull, který učil. Už tu bude milion lidí na těch koučovských pozicích, co mají praxi.

Když jsme naťukli téma hráčů, HLTV nedávno vyhlašovalo TOP 20 hráčů loňské sezony. Pro hráče umístěné v této kategorii web vždycky připravuje i otázku týkající se budoucích talentů. Víš o někom, komu v budoucnu věříš?

Úplně ne. Když nad tím přemýšlím, tak mi přijde, že tu máme málo mladých talentovaných hráčů. Je to ale můj subjektivní názor. Můžu být mimo mísu, ale vždycky mi přišlo, že v tom penzu týmů, které bylo na začátku roku, nemají koho mladého brát. Není tu moc mladých hráčů, kteří by byli nějací ultra prospecti. Většinou se u nás zaměňuje pojem mladý za nový. Prostě jenom někdo, kdo nehrál, tak i v 19-ti, 20-ti je považován za objev scény. To já úplně neberu. Já beru vyloženě mladé hráče, kteří jsou mladší než většina hráčů u nás a vykazuje nějaký potenciál na to, aby byl na vrcholu dřív, než ostatní v našem věku. I spousta hráčů v akademiích byla stejně stará jako mí spoluhráči. 

Tím, že je tu teď málo týmů a je CS2, která nepůjde úplně každému, tak si myslím, že se to nějak přirozeně vyvrbí. Hráči, kteří byť nehrají v těch top týmech, tak dostanou šanci. Scéna se tak refreshne. Byla tu spousta hráčů pořád dokola a spousta týmu. Teď je týmů málo a každá změna bude extrémně důležitá. Myslím si, že proto se bude vsázet na mladé lidi a ne na to ohrané pořád dokola.

Když zmiňuješ možný konec některých hráčů a úbytek týmů, dá se říct, že po éře vzestupu esportu u nás narazí CZ/SK region na krizi?

Těžko říct, jestli je to krize, nebo náprava česko-slovenského ekosystému. I dohromady jsou oproti Německu a Polsku naše státy strašně malé. A i tak jsme tady měli třeba šestkrát více týmů a čtyřikrát více turnajů za rok, než ostatní. To je úplně nepředstavitelné i pro trh, jakým je třeba Polsko. To má sotva jeden full-time tým, Německo to stejný. Navíc Německo ani úplně neangažuje tamní hráče. Myslím si, že jsme v tomhle byli dlouhou dobu unikátní, ale nemyslím si, že to ten trh nabízí. Na to, jak jsme malá země, si myslím, že budeme mít jeden nebo dva týmy a postupem času ubude turnajů. 

Ale bude to trvat třeba pět let. České týmy přestanou angažovat české hráče a budou mít větší ambice s EU týmy. To by znamenalo, že by se v Česku nevyplatilo dělat ty turnaje. Na to, jak jsme malý stát, si nemyslím, že to je dlouhodobě udržitelný a teď se to ukázalo. Ze zhruba čtyřiceti fulltime hráčů v sedmi týmech tady máme tři fulltime týmy a patnáct hráčů. Samozřejmě, že po COVIDu začala krize, hitlo to.

S čím vstupuješ do nové etapy svého života? Zmiňoval jsi magisterský titul, kterého bys chtěl dosáhnout, máš i jiné cíle?

Můj cíl je určitě dělat na desku. Vypadá to zatím slibně. Další cíl je angažovat se v nějaké organizaci. Ať už přímo esportové nebo klidně i projektové, která pořádá turnaje, protože je to něco, co jsem studoval. Studoval jsem tvorbu kulturních akcí, což vlastně esport je. Chtěl bych si v esport sektoru najít něco, co mě zase nadchne podobně, jako analyst desk nebo hraní. Jiné cíle stanoveny nemám. Je teprve začátek roku a já jsem teprve oznámil konec kariéry, takže  se cesta mého života v následujících měsících ještě vyvrbí.


 


Author photo
Jakub "Koty" Kotajny Student žurnalistiky na FSV UK, který se vydal na dráhu tuzemského CS:GO komentátora a redaktora.